Pages

Thursday, 9 October 2014

Back home

Takze zase po dlouhe...dlouuuhe pauze se ozyvam. Vazne bych moc chtela psat...ale prste to nejak nejde. Od 18.zari jsem doma. V Plzni. V sobotu zase odletam. Ani nevite jak se nemuzu dockat az zase nasi krasnou ceskou zemi opustim! Predem se omlouvam, pokud psani bude nejake divne, nebo nejake sem tam cbyby...priznam se, ze obcas mi nejake to ceske slovicko dele trva :D Udel zivote v cizine a denodenniho zivota v anglictine.

Tak kde zacit? Louceni.....no o tom radeji ne. Bylo to hodne emotivni. Deti plakali. Ja plakala...no spise rvala spolu s Kate a Keithem. Opravdu jsem to necekala. Necekala jsem, ze to bude tak tezke, prece jsem uz jedno takove louceni zazila. No nedokazete si to predstavit. Tedy slecny co byli au-pair vice nez 2 roky v jeden rodine urcite ano. Navic kdyz ta rodina byla nejvic nejlepsi! Hned je to o stupinek tezsi rict to 'bye' nahlas. Az do posledniho dne jsem si to nepripoustela. Vlastne ani kdyz jsem uz sedela v letadle s pi. Horakovou. No byl to zazitek! :D Ne. Marta byla super! <3 Dokonce jsme si pekne poplakali spolecne. Dve trosky na palube British Airways smer Heathrow. To musel but pohled. Na nas dve! Let byl ok. Na letisti v Lodnyne jsme doletli kolem 11am. Pote jsme meli layover asi 5hodin. To uz mi zacinalo byt pekne zle. Kdyz jsme priletali na Ruzyni....pardon tedy Letiste Vaclava Havla, tak mi bylo tak uzko, ze jsem ani dychat nemohla. Kdyz jsme dosedli na zem sputili se mi slzy a nesli zastavit. Skr priletovou halu jsme sli s Martou ruku v ruce. No jako z tragickeho filmu. HARD! Prosli jsme kontrolou. Dobry den, Vitejte v Ceske republice, Vas pas prosim. Hello...oh yeah ok here...no koukal na me jak na debila kdyz jsem na nej s ceskym pasem mluvila anglicky. Proste zvyk. Vsechny kufry nam prijeli. Hura! Jeste fotecka. Pane celniku vyfotite nas? Ale nekoukejte nam do kufru. :D No proste konec! Pruchod sklenenymi dvermi a uz se na nas smala Mikejla <3 Timto ji moc dekuji, ze si nasla cas a prijela! Diky <3 :*


Prvni soky. Prvni jizda po 'dalnici' do Plzne. Privitani s rodici. Bracha uz spal :D klasika. Vybalila jsem si pyzamo, chvili povidala s nasima, pak dala sprvchu a sla spat. Pokus o spani tedy spise. Nespala jsem pres 40hodin ale vubec jsem nebyla unavena. Jeste jsem si napsala s Kate a kolem 1am konecne usnula. Probuzeni byl mensi sok. Byla jedna odpoledne. Vsude svetlo a ja nevedela kde jsem, co tady delam...proste zmatek. Dalsi sprcha. Dala jsem si rohlicek s patikou od Mikejly. Mnam! Normalni jidlo. ROHLIK!! Vrazdila bych za rohlik!

Prvni tyden byl tragedie a to doslova. Jizda v MHD byla jako za trest. Kazdej na me koukal. Ja mela pri kazdem nastupu do trolejbusu panicky zachvat a nikam jsem nechtela. Psychicky jsem byla uplne na dne. Vubec jsem nechapala co tady delam a jakto, ze uz nejsem v Americe. Jo tezky rana opilcova aneb na koncerte me oblibene kapely jsem pila jednu colu cely vecer. Vubec sem uz nezapadnu. Nepatrim sem. Pri kazde navsteve kramu jsem se musela rozcilit a odejit bez toho aniz bych si neco koupila. Velikosti bot jsou tady divny. Voda je hnusna. Neda se pit. Vsechno je divny. Spousta myslenek a zadny odpovedi..Otazky proc voda v restauracich se musi platit a proc je dzus jen 0,33l a jeste si musim zaplatit za dalsi. WTF am I doing here?! No proste prvni tyden byl peklo. Druhy tyden uz to bylo lepsi. Stale mensi panic attacks v MHD ale uz to bylo lepsi. Dokonce uz jsem se koukala lidem do oci. Uspech!

Navstivila jsem par kamaradu. Za babickou jsem byla :) Dokonce to moje potetovane telo zkousla lepe nez jsem si myslela! I am sooo proud of her!

Byla jsem v Praze. Videla jsem se se Stephanie a Katarinou.Timto jim dekuji za uzasny vecer a Katce za uzasne spani a nejvic nejlepsi snidani <3 Love you always!

Minuly vikend jsem byla u Mikejly. Krasny vikend plnu 1D a jidla. I na prochazku jsme sli. JZD jsme si prohledli a i na poharu jsme byli. Dokonce me Misa na pizzu vyvezla :)



V nedeli jsem mela Face time s Amerikou. Videla jsem moje dva koblizky <3 Jak mi chybi...Hned bych za nima jela a obejmula je! Moc mi chybi!!

Nas SPA Weeknd v tydnu s mamkou byl top! Uzili jsme si pekne Marianske Lazne, kam se vzdycky budu rada vracet. Uzasne 3 dny.



Muj cas v CR se zase krati. Dalsi kroky smeruji zase do Anglie. Anglie ke me asi tak nejak uz patri. Chtela bych tam zestarnout <3

Bude mi 26 let. Co se zivotem? Nic! Enjoy every minute of it! To se snazim. Alespon doufam, ze to delam spravne. A moje sny? Podivat se na Novy Zealand, do Australie, Japonska a Thajska. No tak uvidime kam me tem osud zavane. Jedno vim jiste do Ceske Republiky se budu vracet rada, ale pouze na navstevu rodicu a kamaradu..a ne na vice nez 3 tydny. I don't belong here...

To je uz pro dnesek vse. Pokud jste docetli az sem...tak clap clap for you! :D

Snad to jeste nekdo cte....pokud jo...tak me kazdy komentar mooc potesi <3

13 comments:

  1. Jako bych cetla svoje pocity! Good luck v Anglii! :)

    ReplyDelete
    Replies
    1. Dekuji <3
      Snad se nekdy, nekde potkame 'live' :)

      Delete
  2. Hezky si mě dneska povzbudila...je mi taky 26:D jdu si užívat every second of my life!:)) good luck in UK!

    ReplyDelete
  3. kdo nezažije nepochopí..přeju ti jen abys na to všechno měla sílu a vydržela!!! a do Anglie jedeš zpátky ke staré rodince?

    ReplyDelete
    Replies
    1. Dekuji<3 A nene k rodince nove, chystam clanek ;)

      Delete
  4. Ahoj, díky za nový článek. Moc ráda jsem četla o Americe, i předtím o Anglii a doufám, že budeš pořád psát. Z lidí si nic nedělej, ať koukaj, jsou to omezenci. Hodně štěstí v Anglii. Markéta

    ReplyDelete
    Replies
    1. Diky moc za cteni :) hodne to zahreje, ze to jeste nekoho zajima! <3
      Budu se snazit psat...v Americe mi to moc neslo...:D
      Dekuji!

      Delete
  5. This comment has been removed by the author.

    ReplyDelete
  6. Je mi za tebe úplně smutno, hej :) pryč z USA, to musí být prostě ... opravdu šok, vrátit se zpátky. Každopádně vím, že tvé srdce je stále v UK, takže přeju hodně štěstí a ať je všechno co nejlepší :)

    ReplyDelete
    Replies
    1. <3 Dekuji moc!
      Byl to opravdu sok...ale tak zivot jde dal a ja se tam urcite chystam na dovolenou a na navstevu za detickama pokud penize daji :D

      Delete
  7. ahoj,přiznám se,že jsem Tvůj blog nečetla pravidelně,ale teď je mi tak nějak smutno,když vidím,že jsi zpět a musela jsi opustit místo,kde jsi byla šťastná. Celkově aupairky koukám poslední dobou špatně nesou návraty z usa. Pamatuji si,když jsem se před pár lety vrátila z UK. Taky jsem to nezvládala..chtěla jsem zpět,a taky jako aupair do USA. Bohužel rodinné záležitosti mě donutili zůstat..proto moc ráda koukám a čtu cizí životy holek,co si svůj sen splnily..
    Vendy

    ReplyDelete
    Replies
    1. Dekuji za komentar <3
      Uprimne ted lituju, ze jsem si tam nenasla manzela :D NE vazne....styska se mi, mozna vic nez jsem cekala, ale uz koukam za kolik jsou letenky a snad se za mou US rodinkou podivam prosti rok...no uvidime:)
      To me mrzi, ze Ti to nevyslo. Blogy jsou na tohle super, clovek muze alespon na chvili snit :) xx

      Delete