Jak jsem vcera psala, ze se nikdo neozyva, tak mi prisel pak dyl vecer, akorat kdyz jsem se chystala jit spat, email jak od APIA tak od rodinky co maji o me zajem. Jedna se o rodinku z Atlanty v Georgii se dvema detmi - chlapec 7 autista a devce 9 let....ano jsou to ti sami co mi o nich psala koo z Atlanty...Tak nevim bud prehodnotili to, ze nemuzu drive a tak moc se jim libim nebo netusim :)Maji docela pekne napsanou tu essay co vidim o rodine na mem ap roomu na APIA a fotky take nejake, do emailu mi jeste HM naspala nejake veci navic a take pridala jeste 4 fotky, baracku, a pripsala i adresu,ze pry se muzu na domecek kouknout na google maps (taky jsem se koukla :)) a telefonni cisla domu a na jeji mobil.
Prvne se nebudu nad nimi rozplyvat a nebudu psat vice podrobnosti, protoze vime jak to dopada, kdyz clovek v neco moc veri....no takze si pockam jestli si domluvime hovor a uvidim :).
Zatim mam svuj klikaci syndrom, sleduji email opravdu poctive kazdych deset minut a uz mi z toho asi hrabne..:/ mela bych si najit nejake jine cinnosti (zacala jsem konecne delat fotoalbumy pro deticky tady v Anglii - o tom vice napisu na mem UK blogu ;))
mno já to s rodinkama mám taky na štíru, ozuvou se, pak už ne, dohodnou si telefonát, nezavolaj, víš co. Dneska jsem volala s rodinkou, tak to vypadá slibně, ale už přestávám být nadšená, jelikož to pak zase nevyjde, takže čekám, ale až se na blogu objeví článek o rodince, bude to tehdy, pokud budu mít smlouvu v ruce, jinak bych mohla psát furt (ozvlala se rodina - nevyšlo to)
ReplyDelete