Pages
Tuesday, 10 April 2012
Happy 2nd year to me aneb druhy rok mezi poli za mnou
Ano je to tady dnes 10.dubna jsou to presne dva roky...Dva roky...Hruza ani se to nezda, je to jako vcera, kdyz jsem priletela, na letisti na me cekala Lindz s Elise, obe na me skocili a my jsme pak uhaneli v aute dobre dve hodiny kamsi do poli a ja jsem si pro sebe rikala 'proboha co ja tu zase delam'..Nakonec jsem se do deti primo zamilovala, rodice jsem se naucila respektovat a stali se z nas, troufam si rici, pralete. Nasla jsem si zde spousty pratel a znamych, nekteri mi prirostli k srdci vice, nekteri mene. Naucila jsem se ridit na druhe strane silnice s volantem na opacne strane
Nekolikrat jsem chtela zbalit kufry a jet zpet domu, nemalokrat jsem brecela do polstare, psala milion sms moji milovane Maci, co se mi zase stalo hrozneho, myslela jsem si, ze zde stravim jen jedn rok, pak dva a hle zustavam jeste o trochu dele...presneji do 8.srpna, kdy se tady rozloucim se vsema a vsim navzdy(nebo taky ne?) to ale nebudu prebihat a vse je na osudu..vzdy tak nevyzpytatelnem..
Myslim, ze jsem se toho spoustu naucila, hlavne anglictina se mi zlepsila a to myslim, ze hodne, rozumim vsemu, obcas sem tam nejake slovicko, ale clovek nemuze vedet vse,ze...dokazu kominikovat s vice nez jednim clovekem naraz, coz jsem drive fakt nestihala a spise jsem se do komunikace moc nezapojovala...Vite jak se rika, ze clovek pod vlivem alkoholu mluvi bez zabran, tak me mluveni v aj, kdyz jsem byla obcas pripita se vyjevilo jako velice dobre, dokonce jsem dokazala mluvit hodiny, i kdyz o nicem...Proste vidim na sobe ten pokrok, ktereho bych nejakym chozenim na nejake kurzy v CR nedosahla. :)
Prozila jsem zde hodne stastnych chvil i ty smutne, nekolikrat jsem pomalu ztratila nervy, ale vzdycky to nejak rozdychala. Kolikrat jsem mela pocit, ze tu delam malo, ze jsem tu uplne zbytecna...pocity, ktere se Vam honi hlavou..ale to je asi v kazdem uz nejak zafixovane...Kazdopadne nelituji, ani vterinu, ze jsem do toho sla znovu, opustila praci, pratele, rodinu a jsem tady.. Vsichni kdo mi zustali 'verni' a podporuji me moc dekuji a uvidime, kam me zivot posune dale...doufam, ze to bude za ocean :))
Labels:
Anglie
Subscribe to:
Post Comments (Atom)
gratuluji k vyroci!
ReplyDeleteJj...leti to strasne rychle. Ja sama to pozoruji tady v USA...clovek se jednou nadychne a uz jsou tri mesice v cudu, pak pul roku...rok a clovek jen premysli, jak je to mozne, ze to vsechno tak rychle utika.